Začátek je
snadný,
všechno přijde
samo.
A nemusíš si
nic fotografovat,
to důležité
je uloženo v mysli napořád…
Jak ráda
bych to zase někdy zažila… jen se tak hýbat… mluvit pohybem…
Nemít nic
předepsáno, připraveno, ____improvizovat bytím.
Zachytávat
existenci sebe sama v přímém přenosu s divákem… Být hledištěm i
publikem.
Co neucítím,
to neuvidím ani já, ani oni a nikde to nezůstane zaznamenáno, jen v přítomnosti
okamžiku, jen to, co pustím ven. Vznikat a zanikat jako vlna na moři, jako déšť či vítr… Odvát pár vlasů
z tváře a zase utichnout… Naprosto nezachytitelná.
A intermezzo
je vždycky jiné a ne každému se líbí.
Něco se v něm láme a divák zervózní.Většinou ale očekává, že to spraví
konec.
Inu, dnes je
všechno jinak, vzpomínky jsou jak neobsazené židle, vše vím dopředu - jak nudné...
Pouhý den
bez nastudovaného scénáře se rovná katastrofě a hrát je zakázáno. Nyní je tu vojna, vše jsou jasně dané povely a příkazy. Ano pane, Ne pane.
Už dávno
nevím, co je to improvizace na jevišti a kytara taky moc lidí nezajímá.
Tenhle svět
se mi proti mé vůli uzavřel, ani rukou nepodpírá… Aspoň ti psi po mě štěkaj na
zahradě, ale...popravdě ten
pohled zpátky hodně bolí, jako kdyby mě někdo silně zezadu přetáh holí…
Jenže otázka
zní, kdy to končí…
. . . Pokud vůbec. . .
_____začátek
j e s n a d n ý …
